Pěněné PVC zpracovávám v naprosté většině odlamovacím nožem. Pro mě je velkou devízou tohoto materiálu fakt, že pokud ho jen naříznu a pak zalomím, budou obě části pořád držet pohromadě a mohu jimi i pohybovat, je to díky jakémusi tenkému filmu, který mají desky z obou stran. V plné míře jsem tohle využila  například u okenic a dveří pro zahradní domek u dvou motýlů.
Na ukázku jsem si připravila výrobu malé krabičky se sklápěcím víčkem. Návod je myslím patrný z fotografií. Oranžově vyznačené části jsou jen naříznuté, zbytek je potřeba poctivě vyřezat. Víčko jsem musela nechat větší přesně o sílu materiálu, protože jinak by krabička nebyla správně uzavřená. S těmito přesahy je třeba při výrobě nejrůznějších věcí vždy počítat a ne jednou jsem na tuhle skutečnost zapomněla a začínala jsem od začátku. Jedinou nevýhodou tohoto plastu je asi to, že není příliš odolný proti mechanickému poškození....už jen nákres, při kterém víc přitlačíte na ostřejší tužku, zanechá jemnou rýhu. Pro následné řezání je to výhoda, odlamovací nůž se celkem ochotně drží cestičky vytvořené tužkou, ale pokud jen zkoušíte nějaké obrysy, je třeba pracovat s tužkou zlehka a nebo raději vytvořit papírovou předlohu a tu pak jasným ostrým tahem obkreslit.
Zpátky ke krabičce...když máme vyřezáno a nalámáno podle nákresu, nařežeme si ze zbytků materiálu úzké proužky, které budou široké stejně jako jsou silné, v tomto případě 2mm. Ty pak použijeme jako zpevňující sloupky, které vlepíme vteřinovým lepidlem do jednotlivých hran a tím je spojíme. Jde to rychle, lepidlo spojuje tenhle druh plastu velice dobře a pevně. Jak vidíte, hranolky nechávám s větším přesahem a pak je všechny odříznu odlamovacím nožem. Na závěr je možné případné nerovnosti ještě dobrousit jemným smirkem, případně krabičku natřeme barvou.

V podstatě tedy pracuji s pěněným PVC jako s papírovou skládačkou. Je třeba přesně měřit a rýsovat, pak snadno a rychle získáte pravoúhlé výrobky, které se při slepování po jednotlivých stranách nemusí vždy povést. Jako základ využívám jen vyříznutý pruh pěněného PVC s naříznutými zlomy a s přesahem na jedné z krajních stran. Nalámu, poskládám do čtvercového tvaru, zalepím k sobě koncové strany a do tří nalomených stran vložím hranolky... a máme malou závěsnou poličku  nebo část obývákové stěny. Pokud navrch přilepím destičku s velkým přesahem, vznikne malý konferenční stolek, pokud přilepím destičku do vnitřku a na ní  čtverec potaženého molitanu, máme jednoduchý bobík.  Princip "nalámání" a spojování pravoúhlých stran pomocí hranolků využívám od samotného začátku a našli byste jej na velké části mých výrobků.
 

V celkem nedávné době jsem zkusila pěněné PVC ohýbat za tepla, jde to velice dobře, pro tenké desky do 3mm postačí vysoušeč na vlasy pro silnější je lepší horkovzdušná pistole. Nahříváme pouze na ploše, místům na řezu se vyhýbáme - tam má materiál tendenci se škvířit. Krátce po nahřátí je plast hodně poddajný, ale musí se s ním pracovat rychle a je třeba dávat pozor na otlaky, které můžeme do rozehřáté hmoty udělat při ohýbání rukama.
Úzké proužky z tenkého materiálu ohneme bez problémů za studena.