|
Stromy Stromy používám při fotografování exteriérových scén už od samotného začátku. Jsou to vlastně jen uříznuté větve z rozmanitých dřevin. Do připraveného kminku vyvrtám na řezné ploše tenkým vrtáčkem díru a připravím si ji i do dřevotřískové desky, která bude tvořit stojan (můžete samozřejmě použít i jiný materiál, ale dřevotříska má tu výhodu, že je těžká a tím pádem zaručuje i při nevelkém rozměru dobrou stabilitu). Pak už stačí vše spojit dlouhým vrutem. Většinu větví jsem odřezala v lese z padlých stromů. Vzhledem k velikosti panenek a také k tomu, že valná část stromů nemá žádnou korunu a na fotografiích se tudíž nesmí dostat do záběru uříznutý vrchol, jsou "kmeny stromů" poměrně vysoké. Pohybují se v rozmezí cca 65cm -90 cm, ty menší stavím do popředí, nejvyšší budou stát vzadu. Na první fotografii je můj nejstarší "strom", který má ještě kulatý dřevěný podstavec, je tedy trochu méně stabilní, ale stejně ho pořád používám. Asi nejefektněji vypadají na fotografiích břízy. Strom s členitými větvemi (ten je tedy hodně vysoký) má na sobě ještě zbytky přilepených podzimních listů z nějaké scénky.
Jehličnany jsem vypilovávala postupně. Nejvíc se mi
osvědčily smrkové nebo borové větve, které mají na vrcholu vyvrtané hluboké
otvory, do nichž zasunuji pevné dráty. Všechny mají opět těžký podstavec. Před
fotografováním nasbírám smrkové chvojí, ze kterého utvořím pomocí drátku tři
svazky. První je nejmocnější, druhý o něco útlejší a ten třetí nejtenčí obtočím
drátkem na jedné straně do špičky. Pak postupně nasunu připravené smrkové svazky
na drát.
Poslední typ stromů, které používám, vznikají prořezáváním ovocných stromů na zahradě. Vybírám pěkně rozvětvené kousky, aby mohly představovat menší stromek s korunou. V zimních scénkách je lehce "zasněžím", pro letní variantu do nich tenkým vrtáčkem připravím větší počet otvorů, do kterých zasunu krátké větvičky buxusu.
|
