Neposlušný andělíček

Je štědrý den a zatímco maminka se doma otáčí kolem plotny, děti jdou společně s tatínkem za babičkou a dědou do vedlejší vesnice. Adélka s Vašíkem tu ale nemají stání, a tak nakonec tatínka uprosí, a jdou domů napřed, aby něco nepropásly. Když už mají chalupu na dohled, zaslechne Vašek v jedné závěji na kraji lesa tichounké naříkání. Hned se tam běží podívat a ...ve sněhu je malé bosonohé dítě v tenké košilce. Vašík neváhá, děcko popadne a rychle s ním oba utíkají domů. Teprve až v sednici si děti všimnou, že malé stvoření má křídla. Vždyť je to ANDĚLÍČEK! Překvapená maminka je ze všeho celá vylekaná, ale prokřehlého andílka hned zabalí do peřiny a nabízí mu horký čaj. Sotva se však v teplé peřině andělíček zahřál, zvědavě pokukuje po věcech připravených na stole. A tak stejně nakonec vyskočí z postele a prohlíží si malý betlém a hlavně voňavou vánočku, která je "posněžená" sladkým cukrem. Maminka mu ráda kousek ukrojí a k tomu dostane teplé mléko. Ale pak zase zpátky do postele, maminka už se trochu hněvá, protože je andílek málo oblečený a ona má strach, aby nenastydnul. Vtom se celá světnice rozzáří a uprostřed se zjeví nádherný anděl. Zatímco obě děti i maminka na chvíli strnuly, neposlušný andělíček se bleskurychle ukryl pod peřinu. Je si moc dobře vědom toho, že nedbal na vlídné napomínání a kvůli své neposlušnosti a zvědavosti spadnul z oblohy dolů na zem. Teď už ví, že to bílé co viděl shůry, není teplá peřinka ani měkký obláček, ale studený sníh. Schovávání mu však není nic platné. Anděl jej záhy najde, láskyplně malého nezbedu vezme do náruče, poděkuje mamince i dětem a v mžiku oba zmizí.
Když se maminka s dětmi proberou z neuvěřitelného prožitku, všimne si Adélka, že na podlaze leží bílé pírko. To jistě vypadlo z perutě nádherného anděla.
Nalezené peříčko pak drželi v rodině po mnoho generací jako velkou vzácnost, však se také každému, kdo se ho dotknul stala rázem jeho starost poloviční a radost naopak dvojnásobná.

Scéna
S přibývajícími scénkami z venkovských chalup mi přibývají i dekorace a vybavení. Tentokrát jsem tedy využila většinu doposud vyrobených věcí a proto je sednice řádně zaplněná.Vyrobila jsem si jen jeden nový hrnec z malé konzervy a využila jsem plastovou poklici z dětského nádobíčka. Na poličku jsem zavěsila pro změnu sadu pytlíčků s bylinkami. Ušila jsem nové povlečení do postele. Upekla jsem malou vánočku, z lednice vyndala pidijablíčka a z malé plechovky perníčky vyráběné do scénky před osmi lety...a jsou pořád jako čerstvé. Stůl jsem ozdobila malým vánočním stromkem a dřevěným betlémem.

Panenky
Markéta:
Maminka Nina dostala pouze novou sukni, Adélce jsem šila sukni i jupku, Vašíkovi vestu a kalhoty. Oba andělé - tedy Juliana a malá panenka Helen Kish -dostali jednoduché bílé košilky a samozřejmě křídla.