|
Románový hrdina
Nela slíbila rodičům, že dnes zůstane
celé odpoledne doma.Před pár dny u nich vyměňovali okna, ovšem na jedné ze
žaluzií se objevil drobný nedostatek a tak firma posílá technika na jeho
odstranění. Oba rodiče se ale dnes musí zúčastnit neodkladní schůzky a protože
netuší, zda se domů vrátí včas, požádali dceru, aby pracovníka firmy pustila do
bytu.
Nela si lehla na své oblíbené místo u krbu, vytáhla nedávno rozečtenou knížku a
pohroužila se do napínavého děje, chvílemi se nechává strhnout příběhem tak,
že si musí sednout, občas usrkne čaj a přikusuje svoje oblíbené sušenky. Potom se zase pohodlně
uloží na polštářky a čte a čte...jenže ukolébána teplem po chvíli usne. A pak se to stalo! Najednou stojí
kousek od ní Spartakus, hrdina z její knížky. Nejprve se trochu polekala, pak si
ale spolu povídali jako staří přátelé a nakonec na sebe zamilovaně hleděli. Když
už se jí urostlý gladiátor chystal políbit, zaslechla Nela nějaký pronikavý
zvuk. Zvonek! Dívka otevřela oči, krásný sen je rázem pryč a neodbytný zvonek
pořád drnčí. Teď už zcela probuzená Nela spěchá ke dveřím otevřít. Zve dovnitř
ohlášeného technika a hned při prvním pohledu zůstane jako omráčená...vždyť od
vypadá přesně jako Spartakus! Muž jde do vedlejší místnosti a Nela si sedne
vedle krbu, v rukou knížku, ale nečte, dívá se, co se vedle děje...vlastně
sleduje pohyby a tvář příchozího. Ten má za chvíli vše vyřízeno a chystá se k
odchodu. Zahlédne dívku s knížkou a se zájmem se ptá, co čte. Nela nadšeně
mluví o napínavém ději a pak ukazuje knihovnu, ve které má přečtenou veškerou
beletrii. Muž chválí mladou čtenářku za to, že umí v dnešní době trávit svůj
volný čas i jinak, než na internetu. Pak se s úsměvem rozloučí a odejde. Nela si
sedne ke krbu, venku už se stmívá a ona sní o svém Spartakovi....
Scéna
Jasnou představu o téhle scénce jsme měla ve
chvíli, kdy jsem dodělala
bambulkový koberec. Knížku Spartakus
od Jarmily Loukotkové jsem četla asi v šestnácti letech...moc se mi líbila a
protože hlavní hrdina nepotřeboval
mnoho složitého oblečení, bylo rozhodnuto.
Abych alespoň trochu zaplnila knihovnu, potřebovala jsem vyrobit ještě pár
desítek nových knih a pomohly mi samozřejmě i
bloky, jimiž jsem vyplnila slušnou
část prostoru.V knihovně je tedy nakonec nějakých 160 knížek...ale byla by
potřeba ještě alespoň 50 titulů. Knihovna je z pěněného PVC stejně jako krb, ve
kterém jsem oheň vytvářela pomocí žlutých elektrických světýlek. Plastové kuličky
s ledkami
jsem ovšem musela zakrýt ohořelými kousky dřev, a tak rozsvícený krb nejlépe
vynikne, když se trochu setmí. Křeslo i lampa jsou z fundusu.
Panenky
Markéta:
Pro
Nelu, jsem ušila volné
růžové triko , které má na spodku volán a k tomu oblékla šedivé tepláky. S
Matyášem, tedy Spartakem, to bylo snazší...dostal jakousi
látkovou plenu (subligaculum) v pase pevně staženou širokým opaskem a nakonec jsem mu vyrobila
i kožené sandály, aby při focení nepobíhal bos.Ve své civilní podobě má veškeré
oblečení z fundusu.
|
