U švadleny

Valentýna  a Rozárka jsou kamarádky už od obecné školy. Sedávaly spolu v jedné lavici, společně si hrály , společně dospívaly. Zatímco zručná Rozárka chodila do šití, Valentýna sedávala nad knihami a později se stala vychovatelkou dětí místního továrníka. Rozárka se brzy provdala a jako švadlena našla rychle stálý okruh zákaznic. Valentýna žila sama, navenek nepřístupná a chladná v hloubi však křehká a zranitelná. Jednoho dne ji nečekaně zasáhl Amorův šíp a Valentýna se bezhlavě zamilovala.. Mladý učitel ji však míjí bez povšimnutí.
Když se Rozárka dozvěděla o platonické lásce své kamarádky, vzala vše rázně do svých rukou....je jasné, že mladý muž sotva věnuje pozornost šedé nenápadné myšce. Nové šaty, přikrášlit účes, zvednout hlavu a úsměv! Rozárka se dlouho nerozmýšlí a hned se pustí do díla..
Jak nakonec ta proměna dopadla můžete posoudit sami. Jen ještě dodám, že v neděli dopoledne zahlédla Rozárka z okna mezi korzujícími svou kamarádku v družném rozhovoru se sympatickým učitelem.

Scéna:
Scéna vznikala jako dobová dílna pro švadlenu. Paraván a židle jsou vyrobené z dřevěných hranolků spojovaných pomocí čepů. Pracovní stůl má vrchní desku z masivního náležitě opotřebovaného dřeva, na nohy jsem použila části z opěradla staré židle. Krejčovská panna je vymodelovaná  ze samotvrdnoucí hmoty. Okno zdobí záclonky z tenkého průsvitného materiálu  a také květináčky s živými květy. Na zeď jsem vyrobila jednoduché kulaté hodiny  a obrázky na stěnách jsou ze starých pohlednic. Na stole má švadlena krejčovské pravítko, velké nůžky (vyráběl  tatínek), špulky s nitěmi, různé prýmky, knoflíčky a další potřeby pro šití.

Panenky
Markéta :
Rozárka má na sobě dvoudílné šaty z tenké bavlněné látky. Horní díl má princesový střih, je olemovaný bílým prýmkem a zapíná se na zádech pomocí  korálků a uháčkovaných poutek. Dlouhá sukně je trojdílná, přední díl je střižený do zvonu a v pase je rovný, zadní díly jsou nabírané. Pod sukni dostala Rozárka ještě bohatou spodničku, botičky jsou originál Tonner.

Marie :
Valentýna se při fotografování  hned dvakrát převlékala. Nejprve se ukázala ve svém originálním oblečení, pak oblékla vypůjčené prádélko od  Rozárky (taktéž originál Tonner) a teprve na závěr se převedla v oblečení, které jsem na ni do této scény ušila. Šaty jsou z tenké viskózy, vypodšívkované, zapnuté vzadu na patenty. Spodnička je z průsvitného tuhého materiálu ozdobená kraječkou. Kotníkové botičky a náušnice jsou originál Tonner.