Květinářství

Iva už dlouho pokukuje po nějaké dekorativní pokojové rostlině. Dnes se konečně rozhodla ke koupi. Je sice prosinec, ale venku není žádný velký mráz a Iva to má jen přes ulici. Přesto prodavačka rostlinu pečlivě zabalí do papíru. Jenže...zatímco Iva vesele vykračuje s poněkud znesnadněným výhledem, proti ní  spěchá Martin se dvěma objemnými balíky, které právě vyzvedl na poště. A už je to tu! Srážka! Iva upustí rostlinu a padá .... Martin se jí snažil zachytit, ale už se mu to nepodařilo. Oba se lekli...Martin se moc omlouvá - těžko říct, čí to byla chyba - a pomáhá otřesené Ivě vstát. Na chvíli posadí dívku na jeden z balíků, které při srážce upustil na zem. Prodavačka celou nehodu sleduje skrz prosklenou výlohu. Vidí, že rostlina je polámaná a květináč rozbitý, podá tedy nešťastnému Martinovi plastový kbelík, aby vše odklidil.
Martinovy omluvy neberou konce, pořád se ptá, zda se Ivě něco nestalo a že by ji doprovodil k lékaři. Iva je ale v pořádku, ten trochu naražený loket snad ani nestojí za řeč. A jak tak ti dva na sebe hledí, v duchu Iva konstatuje, že je ten sympatický mladý muž docela fešák a Martin na Ivě může oči nechat, zdá se mu, že tak krásnou dívku, ještě nikdy nepotkal.
Všechno tedy nakonec skončilo vzájemným představováním, stiskem ruky a oboustranným příslibem, že se na místě svého hodně nekonvenčního seznámení uvidí ještě týž den po setmění.

Scéna:
Letošní "zasněžená"scéna se na rozdíl od těch předchozích neodehrává v lese, ale ve městě. Stěny obou "domů" mají polystyrénový základ. Nejprve jsem tedy do desky vyřízla  potřebné otvory, potom jsem vlepila rám výlohy, pak přišlo na řadu potažení lepidlem na obkladačky. Na rubu obou stěn jsem u paty nalepila polystyrénové kvádry, abych tak zajistila lepší stabilitu při postavení. Hlavní stěna s obchodem je ještě natřená zatónovaným primalexem. Sokly jsou udělané zvlášť a ke stěnám jsem je na několika místech  připíchla špendlíky. Sklo výlohy jsem původně chtěla mít vyndavací, ale nakonec jsem ho vlepila napevno (je to stará fotografická deska o rozměrech 30 x 40). Dveře jsem si půjčila ze scény s pradlenkami, dodělala jsem jen horní obloukovou část pomalovanou windowcolorkami. Oba díly jsem pak přichytila na zadní stěně izolepou.
Reklamu na plenky i na kávu jsem nejprve nafotila se zvolenými aktéry a potom vytiskla na barevné tiskárně, stejně jako firemní štít.
Tentokrát jsou na scéně vesměs umělé květiny, výjimku tvoří  "zakoupená" tlustice. Rozbitý květináček  jsem docela nechtěně získala při fotografování scény s opičkou, kdy se mi zřítila květinová police (naštěstí ve chvíli, kdy už bylo vše hotovo). Tehdy mě napadlo, že by se  střepy daly ještě někdy využít, a tak jsem je schovala.
Co je uvnitř balíků a kdo je Martinovi poslal, uvidíte až na konci roku v silvestrovské galerii.

Panenky
Markéta :
V oblékání hlavního mužského aktéra Martina jsem to měla opět velice jednoduché....ustřihla jsem pouze fleesovou šálu a vytáhla z krabice originální oblečení od Tonnera včetně kotníkových bot. Ušila jsem tedy alespoň minisukni a kabelku pro Ivu.

Marie :
Pro Ivu jsem ušila krátký kabátek z tenkého fleesu ozdobený černou kožešinkou. Oranžové punčocháče jsou originál Tonner, stejně jako kozačky.
Postavu prodavačky si zahrála Magda, která na sobě měla oblečení od Tonnera.