Senoseč

Verunka s Martinou jdou v pozdním odpoledni zakupit seno na louku u řeky. Ač sestry, jsou povahou i vzhledem naprosto odlišné. Martina je pracovitá a odvážná, dokáže sama orat a nebojí se plavat v divoké vodě. Verunka je tak trochu ufňukaná, těžkou práci přenechá své sestře, ráda se parádí a u muziky je tou nejžádanější tanečnicí.
Když už měly seno v kupkách, posilnily se dívky  trochou jídla a Verunka si natrhala kvítí na věneček. Martina se rozhodla vykoupat v řece, a tak se rychle svlékla  a  nechala svou sestru na břehu samotnou. Po chvíli se v dálce objevil mladý sekáč. Je to Jindřich, který ještě navečer spěchá na  horní  louku
posekat  to, co nestihl ráno. Když ale cestou zahlédl krásnou Verunku, nedalo mu to a hned odbočil k řece. Chvíli si ti dva rozprávěli, Jindřich se pak usadil a dostal napít čerstvé vody z nedaleké studánky. Verunka se jen chichotá a vesele pomrkává po švarném mládenci.
Jenže pak se najednou mezi křovím objevila ...rusalka! Jindřichovi vypadnul džbán z rukou a samým překvapením se chytil za klobouk. Verunka samozřejmě hned ví, že tahle rusalka je Martina, která vylézá z vody na břeh, a tak jí rychle přiskočí podat oblečení a upozorní na Jindřichovu přítomnost.
Když oblečená Martina s mokrými rozpuštěnými vlasy vystoupila zpoza křoví, Jindřich jen stěží vykoktá pozdravení ...tak krásnou divoženku ještě neviděl. Sbírá ze země věneček, který upustila Verunka a vkládá jej do vlasů té, která mu doslova učarovala.


Scéna:
Tentokrát to bylo celkem nenáročné...písek, mech, pár stromů, větvičky buxusu a nasušená extratenká tráva. Vyráběla jsem akorát dřevěné kosiště a "volský roh" upevněný okolo sekáčova  pasu pomocí koženého řemínku. Je v něm vložený kousek skutečného brousku. Samotnou kosu vyráběl z tvrdého plechu tatínek. Hrábě jsou z fundusu.
Chleba je opravdový, k němu si holky daly  sýr balkánského typu. Věneček je uvitý z malých kvítků kačenek.
 

Panenky:
Markéta
Veronika má sukni z tenké bavlněné látky s drobným puntíkem. Halenka je ozdobená barvami na textil a použila jsem i ty s 3D efektem, aby "výšivka" byla trochu plastická. Spodnička je zakončená krajkou, stejně jako zástěrka.

Jindřichova košile je ušitá z bílého batistu. Hnědé kalhoty jsou z pánských plátěných kalhot a mají zapínání na boku. Klobouk je vyrobený z kousku filcu, který jsem napařila a vytvarovala na dřevěné kouli.

Marie
Martina má sukni z bavlněné zástěry, živůtek je z noční košile po prababičce. Ozdobné lemování jsem využila na zapnutí drobných korálkových knoflíčků. Šátek je ušitý ze zbytku dětské noční košilky, zástěra zase ze sepraného povlaku. Pod nabíranou sukni jsem Martině oblékla bílou bavlněnou spodničku s hrubší krajkou.