Jak se dělá výstava

Iva s Gábinou dnes instalují svou první výstavu. Obě dívky jsou nadšenými sběratelkami panenek, ale zároveň pro ně také vyrábějí nejrůznější dekorace a vybaveni. A tak dnes do vitrín budou aranžovat tématické scénky ze života panenek. Navíc tu chtějí prezentovat ukázku z tvorby jejich internetové kamarádky Světlany, která jim na výstavu zaslala miniaturní botičky a kabelky. Děvčata mají vše roztříděné v papírových krabicích a tak celkem rychle zaplňují připravené vitríny. Na závěr ještě vše zkontrolovat, poslední úpravy a počkat na techniky, aby uzavřeli vitríny. Pak už výstava může začít.

Scéna
Teď v září jsou to dva roky, co jsme se zúčastnily budějovické výstavy sběratelských panenek. Tak trochu jsme se vrátily do doby příprav, kdy jsme dávaly dohromady vše potřebné. Ovšem tentokrát to byly jen čtyři scénky a všechny dekorace byly o hodně menší...a menší byly samozřejmě i vystavované panenky. Pořídila jsem si je už na jaře minulého roku na Mimibazaru právě za tímhle účelem. Jedná se o cca devíticentimetrové Polly Pocket. Některé panenky prošly úpravou vlasů (jednoduše jsem je oholila a nový účes jsem jim nalepila) a s výjimkou dvou plážových dívek jsem všem ušila nějaký obleček. Nejpracnější byl asi ten pro indiánku, protože na rozdíl od ostatních jsem pro ni musela vyrobit i obutí, v tomto případě mokasíny. Ovšem na začátku všeho byly samozřejmě vitríny. Původně jsem uvažovala o tom, že použiji sklo, ale nakonec jsem doma objevila čirou 1mm silnou fólii z reklamního poutače. Materiál sice není tak pevný jako sklo a uříznuté police měly tendenci se pod tíhou vystavených věcí trochu prohýbat, ovšem práce s plastem byla mnohem jednodušší. Úzká vitrína pro panenky a kabelky s botičkami je z plexiskla. Vznikla z vyřazeného zásobníku na reklamní letáky, kterému jsem odřízla jednu stěnu a přidělala polici. Podstavce vitrín jsou z polystyrénu , který je celý pokrytý pěněným PVC. Určitě jste si všimli, že vystavené scénky se celkem nápadně podobají těm, ve který si už zahrály naše Tonnerky...to byl samozřejmě záměr. Jenom plážová scénka byla taková z nouze ctnost...malý plastový člun jsem našla doma, slunečník je vlastně papírový deštníček do pohárů, deku obšila Máninka, "palmy" vznikly z trnopryšce, slamák zapůjčila jedna maličkatá porcelánová panenka, a tak jsem vyráběla jen časopis, tubu s opalovacím krémem a pádla.

Na obývacím pokoji mi daly největší práci knížky...ani ne tak jejich výroba, s tou jsem se moc nepárala, zmenšené přebaly jsem jen nalepovala na maličkaté destičky nakrájené z plastu, ale největší problém byl s jejich ukládáním do polic. Nechtěla jsem je nijak slepovat a pidiknížky se mi neposlušně pořád někam nakláněly, padaly a to už vůbec nemluvím o tom, kolikrát jsem si já sama při jejich upravování rukou shodila celou polici a začínala jsem zase od začátku.

Naopak nejmíň práce jsem měla s chalupou a to proto, že všechen nábytek i kachlová kamna jsem vyráběla už před mnoha lety do dřevěné závěsné skříňky, ve které mám tuhle venkovskou jizbičku se všemi doplňky vystavenou...v té době ovšem ještě žádné Tonnerky neexistovaly. A tak jen dílem náhody se mi velikostně tyhle věcičky hodily na panenkovskou výstavu.

A protože na té skutečné výstavě jsme tehdy měly jednu scénu s indiánkou, ale nevešlo se nám do vitríny týpí, rozhodla jsem se, že tentokrát ho sem dostanu stůj co stůj..a  i když jsem musela nosné tyčky na vrcholu hodně zkrátit , nakonec mi týpí dokonale posloužilo i jako vzpěra pro horní polici.

O mém záměru uspořádat tuhle miniaturní výstavu jsem se už před časem zmínila Světlaně (Blacksvetlus) a ona se nabídla, že by ráda vyrobila pro maličkaté modelky nějaké kabelky a botičky. Byla jsem za tu nabídku moc ráda, protože i na tehdejší výstavě se Světlaniny výrobky objevily, a tak její účast na téhle zmenšené verzi byla pro nás velice příjemným bonusem. Světlana je skutečný přeborník ve výrobě doplňků pro Tonnerky, ale tohle musely být PIDIKABELKY a mně se jevilo zhola nemožné, udělat v této velikosti něco parádního. Ovšem, to se mi zdálo jen do chvíle, kdy pošťačka doručila malý balíček od Světlany. Jak precizní jsou její kabelky a botičky můžete sami vidět na detailních fotografiích. Tady prostě nezbývá nic jiného, než smeknout.

Panenky
Marie:
Protože se Markéta věnovala výrobě malých scének a vitrín, na mě zbylo obléknout obě hlavní představitelky.
Gábina má tričko z vyřazeného trička, nabíraná sukně je z bavlněného ubrusu. Přívěsek je část rozebrané bižuterie.
Ivě jsem ušila letní šaty z viskózové halenky, ramínka jsou z úzké stužky. Šperky jsou dárek od Světlany. Botičky mají obě originál Tonner.


 

Zpět na hlavní stranu